Stát se au pair je zaručený způsob, jak zažít osobní rozvoj a růst – koneckonců téměř všichni au pair uvádějí, že se ze svého dobrodružství v Americe vrátili nezávislejší, sebevědomější a připravenější více než kdy předtím na svůj první krok na kariérní cestě.
Abychom Vám pomohli nahlédnout do zkušeností au pair, popovídali jsme si s Eva Meyer, bývalou au pair z Německa. Ve svých 22 letech je již celý rok doma ze svého au pair dobrodružství. Navzdory tomu říká, že cítí „velmi blízký vztah a spojení s au pair cestou“. Eva zbožňuje povídání o „zatím nejlepším roce svého života“ – a to včetně toho, co ji inspirovalo stát se au pair, jak probíhal její osobní rozvoj v době jejího pobytu v zahraničí a jak jí tato zkušenost formovala osobnost, kterou má dnes.
"Byla jsem au pair. Dnes jsem nejen studentkou mezinárodního obchodu v prezenčním studiu, ale také lídrem schůzek, ambasadorem a tvůrcem obsahu pro Cultural Care Au Pair.“ – Eva Meyer
Ot.: Eva, můžeš nám prozradit, jaký byl tvůj život předtím, než ses rozhodla stát se au pair?
Od.: No, vyrostla jsem na venkově v jižním Německu – obklopeném mnoha lesy, krávami a vesničkami. Vždycky jsem toužila po tom strávit nějaký čas ve Státech. Zvažovala jsem výměnný program v rámci střední školy, ale došlo mi, že au pair rok mnohem více koresponduje s mou osobností a s mým snem pracovat s dětmi.
Ot.: Proč ses rozhodla stát se au pair? Povíš nám svůj příběh?
Od.: Jasně! Rozhodnutí stát se au pair jsem udělala mnoho let před tím, než se vůbec taková příležitost kvůli věku naskytla. Vždycky mi bylo jasné, že až dokončím střední školu, stane se ze mě au pair. Jelikož jedna dívka z vedlejší vesnice také jela do Států s Cultural Care, poskytla mi o této agentuře informace – a chvíli poté jsem je kontaktovala, vyrazila jsem na svou první schůzku (dva roky před odjezdem) a okamžitě jsem se s nimi cítila dobře. Po celou dobu přihlašovacího procesu i během hledání rodiny jsem cítila podporu – navíc jsem od berlínské pobočky dostala mnoho užitečných tipů a rad, a tak jsem si před odjezdem připadala dobře připravená. Když se na to dívám zpětně, v té chvíli, kdy jsem čekala na letišti ve Frankfurtu, připravená na odjezd,jsem před sebou měla nejlepší cestu v životě – společně s dalšími 40 holkami, které také podnikly odvážný krok přestěhovat se do zahraničí.
Ot.: Řekneš nám něco málo o své au pair zkušenosti?
Od.: Spojila jsem se s úžasnou rodinou žijící v Pacific Palisades, což je rozkošné městečko v Los Angeles v Kalifornii. Vím, že jsem měla velké štěstí. Nejenže to místo bylo krásné, ale – a to je důležitější – jsem měla tu nejlepší hostitelskou rodinu, jakou jsem si vůbec mohla přát. Starala jsem se o tři roztomilé a neskutečně aktivní děti ve věku 3 – 7 let. Se svou první rodinou jsem prožila skvělé časy – tak skvělé, že jsem se prostě po 12 měsících nemohla vrátit domů. A tak jsem se rozhodla si svůj pobyt prodloužit a využila jsem příležitosti poznat, jaké to je žít s jinou rodinou na opačném konci země. Po srdceryvném loučení jsem se přestěhovala (se třemi natřískanými zavazadly) na východní pobřeží – do Pound Ridge v New Yorku – což se bohužel neukázalo jako nejlepší volba. Krátce po mém příjezdu jsem našla jinou rodinu, která také žila v New Yorku a také měla tři děti. Šla jsem tedy do změny a strávila dalších 8 měsíců se svou novou rodinou. Nakonec jsem byla moc ráda, že jsem si pobyt prodloužila, přestože věci nejdříve nešly tak, jak jsem je plánovala. Hádám, že to je prostě život. Dva týdny jsem sama cestovala po celém USA, pak jsem znovu navštívila svou první rodinu v Kalifornii a nakonec jela zpátky domů do Mnichova. 
Ot.: Jaké to bylo stát se au pair v USA? Co pro Tebe představovalo největší změnu?
Od.: Vzpomínám si, že mi všechno připadalo OBROVSKÉ! To pro mě byla pravděpodobně největší změna. Pamatuju si, jak jsem při první jízdě autems hostitelskou rodinouvypadla ven. Ale od první vteřiny jsem všechno milovala! Milovala jsem čas strávený v tréninkové škole, výlet do New Yorku a samozřejmě první setkání se svou hostitelskou rodinou. Byla jsem neskutečně nervózní, ale moc šťastná, když jsem je poprvé spatřila na letišti, všechny vyzbrojené uvítacími cedulemi.Po pouhých dvou dnech v hostitelské rodině jsme vyrazili na dovolenou s dalšími třemi rodinami, z nichž každá měla tři děti. Bylo pro mě trošku těžké být obklopena tolika dětmi, ale zároveň to byla sranda!Někdy mi přišlo, že léto bylo výzvou, protože mi všechno připadalo tak nové – děti zkoušejí vaše hranice a zabere nějaký čas si s nimi vybudovat vztah… Ale to je naprosto normální! Prostě jsem se dál snažila a dělala pro to vše, co bylo v mých silách!Moje hostitelská mamka za mnou přišla se skvělým nápadem.Navrhla, abych strávila některé „hrací večery“ s každým z hostitelských dětí odděleně, abych měla příležitost utužit si vztah s každýmz nich zvlášť. Tak jsme se všichni prostřídali a vyrazili na kole na večeři a pak si dali zmrzku. Děti to zbožňovaly a já na tyhle večery stále vzpomínám, protože pro mě byly speciální.
Ot.: Co pro Tebe bylo nejuspokojivější na tom být au pair?
Od.: Nejuspokojivější na tom být au pair rozhodně byla všechna ta láska, kterou jsem zažila. Nejen od rodin, se kterými jsem žila, ale také od přátel z celého světa či od mé rodiny a mých přátel doma.Je pěkné poznat, jaké to je, když vám děti plně důvěřují a vzhlížejí k vám, Zbožňovala jsem, kdykoliv mě děti objaly.Milovala jsem jen tak si s nimi lebedit na gauči, předčítat jim z knížek. Roztaje vám srdce, když vám poprvé řeknou, jak moc vás mají rádi. A je naprosto skvělý pocit moci považovat další rodinu za svou. Nebo komu se poštěstí jako mně, najde dokonce dvě rodiny! 
Ot.: Jaké výhody pro Tebe plynuly z au pair zkušenosti?
Od.: Cítím se jako vzor ohledně toho, jaké výhody plynou z toho být au pair.Pro začátek jsem našla dvě skvělé rodiny, s nimiž jsem stále v kontaktu. Jedna z nich mě nedávno navštívila; ta druhá mě doufám navštíví příští rok. Také jsem si našla mnoho skvělých přátel z celého světa.Právě jsem jela do Londýna se svou kamarádkou z Francie, kterou jsem poznala ve druhé polovině svého prodlouženého pobytu.Také jsem zrovna překvapila svou kamarádku z Rakouska, kterou jsem poznala v New Yorku akterá se právě vrátila z au pair roku. Letos jedu již podruhé do Chorvatska se svou nejlepší kamarádkou, kterou jsem poznala v LA. Existuje teď tolik míst, kam mohu jet! Mám přátele po celém Německu, v Anglii, Švýcarsku, Rakousku, Itálii, Španělsku, Austrálii, Švédsku, Brazílii, Mexiku, Kanadě a v mnoha dalších zemích. Všechny jsem je poznala během svého au pair pobytu. Není to skvělé? 
Dalším aspektem, za který jsem nesmírně vděčná, je vzdělávací složka au pair programu. Díky vysokoškolským kurzům, které jsem absolvovala na Santa Monica Community College, UCLA a Manhattanville College, jsem byla přijata ke studiu na univerzitě, která byla původně vysoko nad mým GPA skóre. Studuji tam mezinárodní obchod. A miluju to!
Také jsem Cultural Care ambasadorkou pro nové au pair. Vedu je před jejich odjezdem, sdílím s nimi užitečné tipy a koučuju je, pokud potřebují jakoukoliv pomoc. Kromě toho jsem také vedoucí schůzek, takže organizuji informační schůzky, na nichž potenciálním zájemcům představuji au pair program a požadavky kladené na au pair. Také s nimi dělám pohovory, takže mám příležitost získat cenné zkušenosti v náboru – což je obrovský přínos pro mé studium!
Líbí se mi fakt, že Au Pair program není jen něco, co prostě děláte, a když je to za vámi, tak už od nich neuslyšíte nebo s nimi nic neděláte. Musíte uvažovat trochu jinak a zvážit všechny skvělé příležitosti, které au pair program nabízí, protože to je ta chvíle, kdy se z vás stane opravdový světový občan!
Ot.: Jak Tě au pair zkušenost ovlivnila v tom, co děláš dnes?
Od.: Naprosto mě inspirovala a vedla mě k tomu, kým jsem dnes. Než jsem se vydala na au pair cestu, neměla jsem nejmenší ponětí o tom, co budu dělat po návratu. Stejně jako mnoho dalších jsem doufala, že na to během roku přijdu. Naštěstí se přesně to stalo.
Ot.: Co pro Tebe od návratu domů představuje největší výzvy a úspěchy?
Od.: Největší výzvou pro mě bylo zvyknout si opět na Německo. Nikde žádné nonstop čerpací stanice, žádné obchody, které by měly otevřeno i v neděli, nikde poblíž žádné pláže, menší auta, žádná obrovská nákupní centra atd. Další výzvou bylo vzdát se levného způsobu cestování! Během au pair roku jsem vyrazila na víkend do jiného města letecky – od té doby, co jsem zpátky, šetřím každý cent na studium. Doposud považuji za svůj největší úspěch přijetí do studijního programu. Vysokoškolské kurzy, které jsem absolvovala na UCLA, byly mojí „vstupenkou“ – proto jsem ohledně toho stále nadšená!
Ot.: Co Tě čeká v budoucnosti?
Od.: Díky mezinárodnímu aspektu mých studií musím absolvovat nejen zahraniční stáž, ale také semestr v zahraničí – přemýšlím o skandinávských zemích. Mimo to chci co nejvíc cestovat. Na mém seznamu rozhodně najdete Austrálii, Vídeň, Švýcarsko, Paříž, Anglii a Nový Zéland –protože hádejte co: Na všech těch místech mám přátele, které jsem poznala během svého au pair roku.
Ot.: Co bys řekla někomu, kdo zvažuje stát se au pair?
Od.: JDĚTE DO TOHO! Pokud už teď přemýšlíte o tom stát se au pair, navždy byste litovali, kdybyste se té šance nechopili a rozhodli se ten krok neudělat.Vím, že je to obrovský krok, který vyžaduje velkou odvahu, ale věřte mi – budete na sebe nesmírně pyšní a budete vděční, že jste ho udělali! Život v zahraničí Vám nabídne spoustu možností, skvělé příležitosti, přátele na celý život, domov daleko od domova a druhou rodinu! Přeju Vám hodně štěstí!